pátek 29. dubna 2016

P l e v e l

Tak na tohle se fakt těším. Natrhat si čerstvý, neokoukaný, překrásný květiny. Zadarmo a bez trápení, který s sebou řezané květiny z většiny květinářství nebo obchoďáků nesou.

Kytička trhaná cestou od našeho nového/starého domku.

Stydím se, že poznám jen kokošku pastuší tobolku, pampelišky a hluchavky. Ale nestydím se to říct! Víte ten zbytek?

Těším se, že se to třeba postupně naučím.






Když jsem se večer vrátila na náš milý smradlavý Smíchov, říkala jsem si/mu(muži) jak je to krásný, že Bůh stvořil všechny ty polní kytky a plevelíčky a že my si můžeme trhat a radovat se každé roční období s jinými krásami a že se na to nějak zapomnělo a že to je děsná škoda. Tady u nás okolo bytu toho moc neroste a když, není radno to trhat. Ale všude jinde! A máme povinnost vytrhávat "plevel", co roste okolo domu a v chodníku a mě je to protivný, když si to malý zelený dalo takovou práci vyrůst v tom betonu a smrádečku...

Omlouvám se za patos, dojetí nebo sentimentalitu. Ale co.

Jinak v našem městě funguje květinářství Plevel a je to přesně ono. Koukněte tady:https://www.facebook.com/Plevel--1658101101141634/

Co vy a plevel?

středa 27. dubna 2016

c o U n á s?

 Jsme hodně doma a málo venku. Chřipka mě neopouští a když, tak se zase vrací. Doufám, že to bude brzy naopak, že budeme hodně venku a málo doma.
 Ložnice už jsou skoro hotové. Připravuju si něco málo nového. Slon je od Jou-Jou. Jen na něm teď sedí kluci.
 Při probírání se papírstvem jsem našla čtyři Toníkovy staré kresby. A taky jsem našla čtyři bílé rámečky. Být kramářem se někdy hodí.
 Kresby jsou vidět víc z blízka. To se mi líbí.



 Toaletní ruličky obrůstají rajčaty. Jedno semínko se nevylouplo, zkusíme cuketu. A tulipány z maringotky pořád těší.
 Hodně toho už je v krabicích od banánů.
 A nám se pomalu vyprazdňuje prostor.
 A ještě pár fotek z inspirační knížky od babičky(Ikea:Najděte to v kuchyni). 




 Pampeliškový sirup se letos hrozně povedl. 
 Dáváme si ho do vody(i horké místo čaje), na ovesnou kaši i k lívancům. Tentokrát jsme vůbec nevařili a je to skvělý.
 A František je umělec. Nebo chemik. Slévat různé kapaliny. Matlat si po sobě barvu. Ať už to jsou vodovky nebo kaše. Těstoviny si přilepuje na vlasy. Samozřejmě se maluje štětcem po obličeji polévkou. Když se nedívám. Když mi zazvoní telefon, nebo si vzpomenu na zapomenuté vyprané prádlo. Využije každou volnou chvilku. A já se neumím zlobit, za chvíli vyroste.
 při posledním malování a nečekaném telefonování s babičkou vznikl obraz a dekor papírového pytlíku na klubíčka

Tak by to chtělo najít ještě jeden rámeček.

pondělí 25. dubna 2016

pátek 22. dubna 2016

s v ě t l í m e

 Další práce pokračuje. Větráme, natíráme.

 Hnědý bílý strop. Dost jsme se báli, že opadá. Neopadal!


 Nahoře na kobercích už se poprvé spinkalo.



 Když se probudila růženka...

 Malovali jsme vodou a křídami.


( V šuplíkách budou pastelky, voskovky, křídy, vodovky,tempery,akrylky, modelína, lepidla, nůžky...)
 Komínová roura připravena, kamna vybrána. A moje další největší radost nakonec.
Skříň!