čtvrtek 26. ledna 2017

sobota 14. ledna 2017

knižní kupka

Dnes jsme asi měli den blbec. Mizivá energie, trpělivost, ticho, soustředění...veliká únava. V takových dnech jsem děsně vděčná za knížky. Zklidní se tím děti. Já. I můj muž. Hurá! Tohle jsou ty ze dvou narozenin a vánoc, naše nové..












Sednout si v klidu do tepla ke kamnům a číst a číst...
Přidávám ubohé pokusy o sepsání dojmů z nich. Už to smolím dlouho a neumím se vymáčknout.

Hilda je naprosto perfektní! Momentálně nejoblíbenější knížka. Celé rodiny. Miluju Poleňáka. Těším se na další díl.

Rybí sliby nezklamaly. Po Mizících Hmyzících další dobrodružná poznávací cesta. Z moře potůčkem, říčkou...a otázky kluky moc baví!

Baobab vydal nově Auto z pralesa Daisy Mrázkové. Silné. Krásné a poetické..někdy dechberoucí čtení..(zatím si čtu po večerech sama)

Dům Myšek se dětem taky moc líbí. Mě knížka zklamala. Ale třeba to chce čas. Moc detailů na mě. A asi trochu text pro ilustrace. Ale dětem se líbí tak co!

V kostele jsme dostali Vánoční příběh s krásnými ilustracemi Giuliana Ferriho. Příběh ale radši vypravujeme sami. Dnes jsme si povídali o Josefovi a bylo to tak hezký...

Cílek  Františka Antonína Skály mírně v duchu Malého Pána(tedy spíš Malý Pán v duchu Cílka) taky nadchnul. A pokud jste film Malý Pán neviděli, moc ho doporučujeme!

A nakonec leporelo Nastupovat, jedeme! Dagmar Hilarové s ilustracemi Jiřího Kalouska. František miluje stroje. Dnes jsme byli v národním technickém. To kulili oči! Já taky. Naposled jsme tam byli když mi bylo asi šest. Ale taková škoda, že se nesmí do vagónu, nebo do uhlí!

Poslední knížková dokreslovací zas někdy..

čtvrtek 12. ledna 2017

u s p á v á n k y







Další krabička dvanácti Baobabích sešitků od různých výtvarníků. Zas velká nádhera, potěcha, milý a něžný ukolébavky. Některé fakt uspávají. Ale většinou je to...ještě jednu mami!

Moje nejmilejší z kupky knížek k vánocům/narozeninám.
Další příště.

pondělí 2. ledna 2017

a beránek...




František má dnes večer tři roky.

Svetr pletla babička a klukům už je malý. O vánocích hrál Antonín ovečku, tak jsem háčkovala uši a ocásek. František si chtěl ovečku obléci když mu bylo smutno. Maminko já se oblíknu za ovečku. Jsem smutná ovečka. Be e e. Ale smutek mu nikdy dlouho nevydrží. Chvála Bohu za veselý děti. I za ty ukřičený a vzteklý.