pondělí 23. září 2019

pokojík před

je vtipný psát o pokojíku, který teď zas vypadá úplně jinak. Co začal školní rok, zas jsme ho celý přestavěli, něco přibylo, něco ubylo. Takže se ani nebudu rozepisovat. Moje hlava i nohy, ruce, jsou v jednom kole a sepsat něco smysluplného uceleného teď stejně nedám. A ti kluci jsou taky úplně jiní.
 Půda dokončená ze zbytků, co dům dal, podlahy osb desky natřené barvou.
 Poličku dostali kluci už k vánocům (ikea). Baví mě třídit autíčka podle barev.
 Košík na další autíčka, silnice na starém koberečku malovaná akrylem a vyšívaná černou bavlnkou. Garáž po dědovi. Knížku nám přivezla teta a babička z londýna.
 Ta nejhezčí autíčka jsou z blešího trhu.
 V košíku po kamarádce máme koleje. Kluci si s nimi už nehrají. Tak čekají na návštěvy a Josefa. Klavír a postýlka blešák, duha grimms, méďánek a netopýr šitý.
 Kuchyňka ze štokrlete a starých šuplíčků po ségře, nádobíčko většinou bazar, minikuchyňka starožitnictví, v plechovce od čaje jsou ušitý chlebíčky.
 Houpací prkno od houpee je nejčastěji skluzavka pro děti i autíčka. Nejen tento koš(ikea) je plný plyšáků. Máme jich moc, jednou za čas vytřídíme, ale zdaleka ne tolik, kolik by bylo třeba. Od nás mají jen ty šité, ale babička koupí při každé příležitosti. Ale zas nutno napsat, že si s nimi opravdu hrají.
 Pro hračky z blešího trhu a knížky mám slabost. Lanovka je z Hugo chodí bos.
 V kufru je třeba vyrobené divadlo, ale balíme si do nich i na maringotku. Knihovna je od kamarádky ze stáje, šuplík blešák, košík na houby od kamarádky (prodává ho dobrý kohout neskáče). V sylvanian majáku od babičky bydlí i mumini.
 V šuplíku je přístavní město od joujou.
 Kamna jotul čekají na komín. Okýnko na natření.
 Pokoj je celý hrací. Vzadu je vidět dveře od pokoje spacího. V něm je vedle komody s oblečením ještě lego v šuplíkách pod postelí.
 Na kamínkách by se pak mělo dát i opravdu vařit.
 Ve skříni jsou puzzle, hry, vyrábění robotů, duplo, dřevěné kostičky, modely letadel, pytlík hračiček pro mimina, pokladna, kufřík doktorský a tak. Obecně se nám osvědčilo, když má hračka pevné místo, kam se každý večer uklidí. Samozřejmě ne vždy to vyjde.  Jednou za měsíc děláme velký úklid, kdy třídíme kam co (ne)patří.

 Oblékacího králíčka od Andrey Tachezy mi bylo líto vystřihnout.
 Stůl je z ikea krabic a překližky. Počitadlo blešák, školní globus z nějaké kanceláře, muž se nestyděl zeptat, když viděl, že je tak zaprášený, že ho už asi nikdo nechce vidět.
 Do kufříku od Rosy Mitnik a Jany Joujou Nachlingerové si kluci zavírají výtvarné potřeby před malinkými dětmi na návštěvě.
 Do krabic- poliček dáváme knížky, časopisy, učebnice a sešity do školy.
 Abeceda je taky od joujou. A je nejkrásnější. Lepili jsme ji podle toho, jak se Toník učil písmenka v první třídě. Vlastně už se těším, až je sundáme a postupně si je bude lepit František.

 A léto je v čudu.

4 komentáře:

  1. Krásné a něžné. Jsem zvědavá na současný stav.

    Líná huba holé neštěstí. My jsme měli školní globus od jedno cikána (nemyšleno zle), který jen kvůli kovové podnoži vezl do starého železa :-) Jenže pak jsem zjistila, že ho měli v nějakém kabinetě, kde se asi strašně kouřilo a poslala jsem ho dál. Takže máme jiný z dobročinného obchůdku za pár korun.

    OdpovědětVymazat
  2. no to je krása :) a co na to říkají kluci?

    OdpovědětVymazat
  3. Velice ráda bych byla jedním z Vašich kluků :) Ten červený dřevěný klavírek jsme měli doma taky - moc pěkně hrál na rozdíl od těch na baterky. Krásné babí léto Pavla z Karlovic

    OdpovědětVymazat

těší mě!