středa 30. července 2014

K n i ž n í A u t o b u s

Při našich častých procházkách po náplavce vítaná atrakce. Už za tatíčka(?) Masaryka prý jezdil. A tak napůjčovali si a čteme si.




O Smrti kamarádce a Žabáčkovi, co nemá proč se bát, když má rodiče...a o dopravních prostředcích:)

úterý 29. července 2014

o r g a n z o v é K v ě t y

úplně nejvíc odpočinková, myšlenky třídící, rehabilitační činnost. Opalovat kolečka nad plamínkem svíčky. Díky E!


pondělí 28. července 2014

n e ú s p ě š n á T i s k á t k a

asi tak jako já. Moc zaoblené rohy.



Tak vzít fixku a zkusit udělat znouzectnost.
Snad mé neúspěchy potěší...

V r b u D r b u




Zkušební pletení z vrby kroucené...trochu to jde, ale košíkářská by se tedy hodila víc. Nicvíce zábava veliká, zklidnění vítané.(starým foťákem)

neděle 27. července 2014

L o ď k y na m o ř i





...procházela jsem kartu ze starého foťáku a znovuobjevila lodičky...takové letní téma. Obrázky na sebe navazují, jen ten maják má být až poslední (z podivného důvodu se staví do čela)...už je to dva roky, co jsem to kreslila...ale o tom, jak rychle to letí, píšu pořád.

(Je to ňáký těžší, jít s kůží na trh...tedy semhlenc.I když vono to bylo vždycky.)

středa 23. července 2014

Molly a Zuza (Klara Persson)

Nějak mi pořád leží v hlavě. Asi další knížka mého srdce. Nová. Možná proto, že jsem Zuza. Nebo, že je skandinávská. Taky jsme se mačkaly u zrcadla. Nebo možná ten podivně povědomý byt. A písmo. A barvy. A krásný příběh. Se šťastným koncem, drží se za ruce a našly si své místo. A i když nemáme dvojčata, maluju si, co všecko budou mít naši kluci dvakrát. V pokojíčku. Povahově. Zálibami. A k příležitosti focení jsem si pořídila i tu tyčinku. Rozdělila jsem se: já, mlíko pro Francka, Toník, Tom.









Jo a Klara Persson má úžasně inspirativní stránky, koukněte.

pondělí 21. července 2014

ó da na ci bul ky (a lo di č k y)










jarní cibulka, vytáhnutá v létě. Nějak se té její krásy nemohu nabažit, proto tolik fotek!(klopení už neřeším)...zmizela s patizonem a smetanou ve spokojených pupkách. A léto bez alespoň hrnce s vodou a lodičkama, to nejde. Kůra, plast a folie. Můj patent. Složit loďku nikoliv z papíru, ale folie, aby vydržela. Recyklace. Šetři papírem, šetři stromy:)
P.S.:ty zelené kousky v kůrové lodičce jsou Toníkovi modelínoví pasažéři!

neděle 20. července 2014

n a b a l e n í

Vždycky v létě se ptám. Kde jsou ty časy, kdy jsme mohli mít i šest vrstev oblečení a mrzly nám prstíčky? Kdy jsme se pro naducané bundičky nemohli rozběhnout po písku?
Vždycky v zimě se ptám. Byla jsem to vůbec minulé léto já, kdy jsem si ustlala na holém linu, abych se alespoň trochu ochladila? Okna dokořán a nedýchatelno?
Vždycky se ptám. Jak to, že to tak rychle letí? To byl ještě kulička, neuměl běhat. A ten mladší ani nebyl na světě.
Fotka z 24. prosince 2013, přesně dva roky a den. A za 13. dní termín dalšího.