pondělí 13. října 2014

V i b i č k a

Vždycky, když Fí usne na poledne a já doskládám hory prádla a Tonínovi pustím písničky a začnu upravovat a třídit fotky do rodinného alba, které necháme zas dotisknout, před vánoci, tisíce krásných fotek, ale peněz na vytisknutí málo, třídění, do toho mi vždy To. leze po zádech a klouže mi po rukou a visí na krku a povídá a šťouchá omylem do čerstvě rozkouslých (Františkem) bolavých míst a...no a pak je najednou ticho, tedy ne vždycky, ale dnes, já něco stihnu, pak mi dnes vrtalo hlavou, co, že je tak mile potichu a zaujatý hrou, otočím se a co vidím musím zvěčnit. Vibičky(rozumějte rybičky) nejmilejší! Sedí v darované židličkostolečkové prolýzačce, čte si knížku, co dostal Tatínek k dnešním narozeninám a vibičky si prohlížejí taky, vypráví jim, že maminka je nahatá, že se koupe, že dostala rybku od tatínka a že tatínek s pindíkem skáče do vody. Tohle je můj kartáček a ten je pro tebe. Ne, rybičky si nečistí zuby, ty nemají zuby.
Jsem zvědavá, co z té vášně pro ryby(jsou všude s ním, v postýlce, v kostele, u jídla, na motorce, na záchodě dokonce) bude! Zvláštní, že když viděl ryby celé v igelitu v obchodě, děsně moc si je přál, tak jsem mu vysvětlovala, že už neplavou, že jsou mrtvý, chycený na prut, že se papají, tak nadšeně ano!spapáme ji! A pak já ti to pofoukám, říká velryba malé rybičce, už je to dobrý? Ano, děkuji, tak jedem! Nekonečně krásný rozhovory.
 (To dává pusinku. Žádné donucení a aranžování.)








Rybička : Baobab : Tereza Horváthová (ilustrace) : Eva Volfová
(A má nejmilejší knížka Z domu a zahrady od Olgy Černé s Evou Vlfovou má tedy pokračování-nebo předkračování- Matěj, Hanka, Maminka i Tatínek tam jsou:))

Rybka a Velryba jsou od Jou Jou, já se děsně těším na lesní zvěř!

6 komentářů:

  1. Hezký den, občas k Vám ráda nakouknu, vždy mě to uklidní a navodí příjemný pocit na duši. Při čtení tohoto článku jsem se pobavila, u nás totiž místo rybiček máme šneky. Jelikož nejsem nakloněná mít doma ty živé, tak jsme je vyrobili ze samotvrdnoucí hmoty s opravdovou ulitou a od té doby bez nich nedáme ani ránu. Z kostek stavíme domečky, kreslíme stromy, trávu atd., aby měli co jíst a protože občas nějaký spadne a ulomí se mu tykadlo, tak máme i šnečí nemocnici. Zatím máme v péči celkem 6 kousků a každý má své jméno a běda, když maminka jejich jméno splete!! I když všude po bytě musíme dávat pozor, abychom Fíďu, Břéťu, Píďu, ... nezašlápli, je to nádhera!! Moc pozdravů a ať se daří Věra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mě těší, to bych taky potřebovala uklidnit:)teď to u nás každý večer vypadá jak v tanku, nestíháme umýt nádobí, protože nám spí malej v kuchyni... S těmi šneky je to pěkný nápad, my už dlouho sbíráme ulity a zkoušeli jsme modelínu, ale natrvalo by to bylo lepší!jen se u nás často rozšlápnou, tak počkáme, až mladší trochu doroste, aby to nespořádal:) Jinak my jsme se sestrou jako malé měly na zahradě ve starých obrovských akváriích sbírku šneků, měly i porodnici, pak nám ale jednou utekli(zapomněly jsme zakrýt víko) a utekli k sousedům na saláty(u nás se nepěstovalo...)ti museli mít radost!
      Taky vám máváme, hlavně fíďovi! a dobrou noc:)

      Vymazat
  2. Ty baobabí knížky, viď. Pod záminkou dárků pro vnoučata si je kupuju. A zvířátka od Jou Jou taky. To je hezký, když se dítě umí takhle zabrat samo do hry. A požehnání pro rodiče, co si budem vyprávět :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to mám právě děsnou radost, že jsem si to koupila jako nenápadně pro sebe a přitom jsou z toho doma nečekaně taky děsně vedle:)a kdyby jen baobab! co teprve, neboli co taky mEander nebo raketa-labyrint a běžíliška a já nevím co ještě!

      Vymazat
  3. Koukám na to vaše rozněžnělé dítko, a musím zavzpomínat na "líbací období" našeho nejstaršího syna. Bylo mu kolem dvou let. Bydleli jsme v bytě podobném tomu vašemu, a Mikuláš líbal každý hřebík na prahu kuchyně... Někdy líbal i vysavač, to na zanamení příměří a přátelství, on se jej vlastně trochu bá, pst... Když jednou v hospodě (kam jej vzali taťka a strýček, pacholci jedni) políbil ruce gamblerovi u hracího automatu (nechápajícímu, rozpačitému, rudnoucímu), začali jsme přemýšlet, zda to s altruistickou výchovou nepřeháníme.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tak zas tak na tom není, ale vlastně v pondělí zuřivě pusinkoval kamarádku, co má novorozeňe, trochu ji to zaskočilo:)a Mikuláš...krása:)teď si pořád zpíváme písničku mikuláši, sníh klouže jako loni, kde si sebou praštil?...žes k nám nezazvonil...a mě u toho dycky kápne slza:)

      Vymazat

těší mě!