Říjen

Vzpomínka na říjen. Cestou ze školky

 Frotáže jako podklady pro malování spících brouků.

 O budulínkovi ve školce. Tak lištička dostala uši, ocas...i hrášek.

 Oslavili jsme svátek.

 Josef nám cupoval pugéty (nikoli kočka)

 Taky začal milovat čtení.

 Kreslit jsem stihla jen pár loutek a veršíků do nedělní školy.

Zato jsme začali dost chodit do lesa. Každý pondělí nejmíň.

 Jo, Josífek začal i kreslit.

 A vůbec, začala jsem si dopo užívat nebo snažit užívat čas, který jsme najednou měli jen my dva sami pro sebe.

 Oslavili jsme 30 let našeho tatínka.

 Dokonce vyšel i jeden dopolední výlet do lesa jen ve třech. Jeden z mála opravdu šťastných dní vedle mnoha smutných.

 A teď mi připomělo, že jsme si na koláž nasušili spoustu listů.

 Františkovi jsem k svátku ušila kočičku s kolovýma šatama, co si přál. Ze lnu a plněnou ovčím rounem.

 A dost jsme pekli kynutá těsta.

 A byli nemocní.

 A dělali táboráky.

 Mamince jsem k narozeninám z moduritu uvařila loutku Ježíše.

 Na výtvarce jsme taky malovali skřítky.

 A našli domečky nad vodou.

Jedno vyspalý (rozespalý) miminko.

 Vzácný klidný chvíle u kreslení.

 A zase čtení knížek.

 A vaření hub.

A dva roztomilý obsahy košíků.

 Taky jsem si přestěhovala ateliér. A našla nějaký starý kresby.

Zdravíme naši pravidelnou čtenářku Věrku! Jsem zvědavá, jestli někdy dohoním čas a budu psát o přítomnu. Třeba jo!

Pamatujete si, jaký byl váš říjen?