pusťte si Velikonoce jsou příběh semínka do ucha i s písničkou

Moje kamarádka Simona Macková zorganizovala už včera natočení videa pro rodiče, které by to svým dětem chtěli nechat přečíst. Text namluvila Tereza Brancuská a písníčku Tomáše Najbrta pro vás na klavír zahrála a zazpívala další moje kamarádka Věrka Matulíková

Video máte tady:

projekt holek archa plná příběhu na facebooku: https://www.facebook.com/archaplnapribehu/

Velikonoce jsou příběh semínka

Velikonoce jsou příběh semínka

"Děti, projdeme si letos křížovou cestu," řekla před Velikonocemi babička. "A budeme si na ní povídat o semínku."

"Proč o semínku?" ptá se Kuba.

"Protože Velikonoce jsou, Kubo, příběh semínka."

"Šemínka?" ptá se malá Karlička.

"Ano, Karličko. Ježíš zemřel stejně jako semínko."

  

Děti s babičkou procházejí křížovou cestu na kopci nad vesnicí.

"Babi, proč ho odsoudili? A proč si ten Ježíš bere ten kříž? Proč neudělá nějakej ten svůj zázrak a neuteče?" ptá se Kuba rozčileně.

"Protože on se rozhodl poslušně umřít, aby lidem ukázal, že správný život se žije tak, že člověk nehledí na sebe, není sobecký, ale dělá věci pro dobro, pro Boha," odpovídá babička.

"Plo Boha," opakuje Karlička.

"Ano, Karličko. A tak je to i se semínkem. Semínko taky musíme zahrabat do země. V hlíně semínko poslušně nabobtná a puk! Pukne. Tím vlastně zemře. Jenomže to není konec! Pak z něj vyroste klíček a kořínek. A pak roste a roste dál, až je z něj rostlinka, která je užitečná. Když semínko do země nedáme, tak sice nepukne, ale žádná rostlinka nevyroste."

"Lostlinka je ušitešná," zapamatovala si Karlička.

"Ale babi, žít správně přece znamená, že člověk nedělá špatný věci a pomáhá druhejm, ne?"

"No, pomáhat ostatním je moc hezké, Kubo, ale Bůh k lidem mluví o hlubší věci, o srdci. Bůh chce, aby lidi měli v srdci jeho lásku a poslouchali ho. Jenomže my lidé jsme sobečtí a máme v srdci hlavně sebe, svoje touhy a řídíme se podle toho, co je nejvýhodnější pro nás. Kdyby šlo Ježíšovi o něj samotného, nenechal by se umučit na kříži. Ale tady vidíte, co všechno vytrpěl, aby ukázal svou lásku k lidem." Babička se dívá na obraz Ježíše, jak visí na kříži.

"Proč ho ale takhle zabili?" otřásl se Kuba.

"Protože jim vadilo, že jim Ježíš řekl, že nemají v srdci Boha, ale sebe a svoje sobectví. A oni si přitom mysleli, že žijí správně. To si mysleli tak moc, že Ježíšova slova pokládali za špatná a zdálo se jim správné se Ježíše zbavit," odpovídá babička.

"Takže kdo chce poslouchat Boha, tak musí umřít?" zeptal se Kuba a nebylo mu příjemně.

"Ne, že by musel umřít, jak to vidíte tady na obrazech," říká babička, "platí to zase o srdci. Musí umřít to sobectví, co má člověk v srdci. Pak je v srdíčku místo pro Boha, člověk ho může radostně poslouchat, může přemýšlet o tom, jak dělat věci správně, jak být Bohu i lidem užitečný. Jako to semínko, které je ochotné v hlíně puknout a poslušně růst." povídá babička a usmívá se.

"Pošušně úšt," opakuje Karlička.

"Ale Ježíš skončil přece špatně, ne?" zapochybuje Kuba.

"Ne ne, on v tom hrobě nezůstal! Podívej, tady jsme u prázdného hrobu. Každý, kdo bude Boha poslouchat a chtít být jako semínko, bude nejen užitečný, ale s Bohem i šťastný!" říká šťastně babička.

Kubovi letí hlavou myšlenky a babičce je jasné, že rozhovor bude později pokračovat.

"Tak pojďte, půjdeme na oběd a pak si zasadíme nějakou rostlinku," říká babička.

"Šašadíme oštlinku," opakuje Karlička.

(Velikonoční povídání s ilustracemi k vytištění najdete ke stažení tu: https://vrzkestazeni.blogspot.com )

(Součástí je i moje nejmilejší Velikonoční píseň o semínku, kterou se s dětmi mužete naučit )

Už před rokem jsme si říkaly s kamarádkama matkama z našeho výtvarkového spolku, že bychom si spolu rády i s dětmi prošly křížovou cestu nad městem a že by k tomu mohl být nějaký doprovodný text s omalovánkami. Jak začal nouzový stav, založila jsem si veřejný instagramový profil pro sdílení převážně tipu na tvoření @zuzavrz_art , kde jsem vyslala anketu, co by Vás tam bavilo. A přišel ke mě podnět vysvětlení Velikonoc pro děti nevěřících rodiču.

Příběh pro vás napsala Áka Chrásková (jako Vánoční divadýlko).

A tak si za těchto podivných času mužeme projít křížovou cestu spolu sami.

Ke stažení je barevnější a černobílá verze. 

tady černobílá: https://vrzkestazeni.blogspot.com/2020/04/velikonoce-jsou-pribeh-seminka.html?view=flipcard

tady barevnější:https://vrzkestazeni.blogspot.com/2020/04/velikonoce-jsou-pribeh-seminka-barevna.html

Přejeme krásné Velikonoce!

P.S.:  Je dobré si nakonec s dětmi zasadit semínka, třeba nějaké fazole a hrášek, do sklenice, pak hezky uvidíte ten semínkový proces.

P.p.s.: Omlouvám se, na mém dědečkovi notebooku vypadlo písmenko u s kroužkem. Divím se, že ještě vubec žije:)
 Pro rodiče co potřebují chvíli času video s přečteným příběhem a zazpívanou písničkou tu:

dušičky, holínky šípky

Na hrob nejlepšího kamaráda z dětství mého manžela....a pak jeden pro prababičku.

 kdo jste viděli horor It, nepřipomíná vám jej náš Josef? Mě hodně.

A stejně, mám ten podzim tak ráda..

tma, světlo

už dvakrát během týdne na mě vyskočila věta že je potřeba tma aby bylo vidět světlo

v listopadu na člověka tma padá pěkně....my chodili hodně na odpolední tmavé procházky s baterkami, taky jsme jednou vyrazili do lesa na malou ameriku po tmě, les v noci je skvělý zážitek. S baterkou jsme si svítili na pařezy a kůry stromů i mech....

taky jsme pořádali filmové tématické večery

a vyráběli lucerničky..

Na tuhle naší stačí lepidlo herkules, vystříhané tvary z papíru, nebo lístečky a hedvábný papír.

Za inspiraci vděčíme milé Radce z rostetadytymian(na instagramu).

střípky z listopadu

 Prokousávám se velmi pomalu fotkami z listopadu. To jsme byli na přírodninách, z kterých jsme pak s matkama z okolí vily adventní věnce.

 Kluci si vyřezávali oštěpy.

 František pak sám ozdobil věneček na branku. Základ jsem motala na jaře a teď stačilo jen přidat to, co jsme našli venku.

 Hrozně moc už se těšili na adventní kalendář, tak si nakreslili předadventní vybarvovací.

 Josífek náruživě louskal ořechy.

 Pořád jsme pekli perníčky.

 Josef oslavil druhé narozeniny.

 Tady vyhlíží babičky a děděčky.

 Dostal čepici a knížky a autíčka a tak..

 Doma jsme začali pěstovat bylinky pod lampou. I rukolu.

 Uvařené houbičky jsme barvili, teď je máme v kuchyňce na hraní.

 Já připravovala vánoční vystřihovánku.

 A taky dárky k Vánoční. Udržela jsem se a koupila každému jen jednu knížku.

 Hodně jsme se chodili procházet k řece a četli knížky. Osvědčilo se střídání nahlas po větách s druhákem.

 František se dost vyvinul v kreslení (lokomotiva nahoře Toník, dole Frantík)

A počítačovou hru samorost 3 znáte?

 Na výtvarce jsme hlavně hodně tvořili dárky. Do sádry s pískem zalili dinosaury a barevná sklíčka a vyrobili tak vykopávky. Děti malovaly i balicí papíry.

 Já jsem nastřihla na medvídka pro Josu.

 A ušila další kočičku.

 František jednou přišel ze školky, že to tam mají nazdobené a že chce ještě víc nazdobený náš domeček, takže jsme se do toho museli dát.

 Kolem Martina napadal sníh. Ještě že kluci už v šest ráno vyběhli na zahradu. To jsem nečekala, že bude první i poslední.

No a tak nějak. Tohle je poslední kousek z (před)loňského adventního věnce a jedlička od maminky z lesa. Příště tu bude tma a pak adventní kalendáře.