kreslením

proti trudnomyslnosti..

Josefa už docela dlouho moc baví kreslit (na rozdíl od čtení knížek, které naopak vytrvale odmítá a snaží se přerušovat i naše společné čtení s A a F.). Možná i proto, že to tak často vidí u bratrů.

K Vánocům od tety dostal voskové bločky Stockmar a zkouší to rád. 

Vedou ale fixy.

Dost se mi líbí nabídka výtvarných potřeb duhového motýla, možná v létě zkusíme plstění, nebo voskovou modelínu a určitě výrobu máčených svíček.

Děda nám podle baletek vyrobil voňavý obložení jídelního koutu. 

Méně tu teď táhne zima od staré zdi a zakryly se cákance a zdobíme si podle nálady rantlíček třeba kostičkami od and...

A byli jsme v kině na Karkulce a sedmi trpaslících, bylo to skvělé, běžte taky, víc o filmu tu.

vařit

tak co

 si dneska

uvaříme

 pórkovou?

B a r v y

 Minulé dvě hodiny našeho mini večerního výtvarného kurzu. Tři děti, tři knížky a plán naučit se něco o barvách.

 Inspirací nám byla knížka Hervé Tullet: Barvy, kterou dostal F. k narozeninám. Nastříhali jsme čtvrtky a karton a připravili jsme si knížky. Děrovačkou dírky na provázek a pak už začít míchat.

 Trochu náročnější na organizaci, nepoplést co kde má být, ale podle plánku a s předepsanými proužky jsme se neztratili a knížku pak zdárně svázali.

 Vycházeli jsme ze základních barev a postupně si míchali ty další.

 Soutisky nás všecky bavily nejvíc. Přimáčkni stránky k sobě (nutno namalovat stejnou věc dvakrát a pospíchat aby to nevyschlo)..

 Při čekání než stránky uschnou jsme si u buchet povídali o barvách a dávali si hádanky. Skvěle nám k tomu posloužila duha a půlkruhy od grimms, které dostal k narozeninám a vánocům od babičky Josífek.

 Jaké jsou barvy teplé a studené? Smutné a veselé? Jaká barva vznikne, když smícháš červenou a modrou? Apod.

 A protože nejvíc se dětem líbilo stiskávat, vystřihávali jsme si pak motýli a malovali a stiskávali jsme křídla a achali co ty barvy umí.

Docela příjemná věc, malovat motýli v zimě.

Jen se omlouvám za tmavé fotky, ale večer to jinak nedám a vůbec- stíhat ještě při výtvarce fotit je pro mě dost nadlidský výkon.

jak přežít..

zimu..temno i v duši, rýmičky a únavu..

 vyset řeřichu.

 každý den zalévat a ozobávat

 hladit mech.

 Kandovat zázvor se šlupkami od mandarinek a pomerančů, usušit si kůru na čaj

 spát v ponožkách (nejlíp od elpidy)

myslet na to, co už jsme prožili, přežili, co nám bylo dáno, být spolu, mluvit o všem co bolí a říkat si otevřeně co se nelíbí, co stresuje, dělat si na sebe co nejvíc času, modlit se spolu

taky topit a topit, aspoň trochu nebo hodně kreslit(o tom brzy), čichat vůni dřeva(o tom taky brzy), malovat, vařit a péct, dělat rukama, budovat co stojí(o tom za delší dobu), číst si, houpat, pít kafe a chai, vypustit to nedůležité, uklízet.

co pomáhá vám?

sbírka brouků

kartón, fixy, tenký černý fix, drátek, papírová lepící páska na přilepení drátků (my koupili velkou v econea), krabičky od sirek

 Před kreslením jsme si prohlíželi Havětník. V kamarádčině školce jsem viděla staré atlasy zvířat od albatrosu, s učebnicovými nákresy, to by se nám pro výtvarku hodilo, musím se někdy podívat do antikvariátu. Nemaje víc knih o broucích, vyhledávali jsme si fotky brouků, které chceme kreslit a promítali si je.

Děti se docela nadchly a plánují si svou sbírku postupně zvětšovat.

nový rok

 Do nového roku jsem vklouzla asi tak obratně jako muminkova maminka na kalendáři, který mi milá M.M. přivezla z Japonska.

 na silvestra jsme po vzoru dětí z Bullerbynu lili olovo, ale teda nevím nevím, krom Josefovy chobotnice jsou to všecko..

 První dopoledne jsme byli v lese. Plánovali jsme si, na co se můžeme těšit, co zkusíme, co bychom rádi změnili..

 A já si jako vždy v lese říkala, jaký je to balzám na duši, ta příroda, ten klid, ten vzduch..nicméně jsem stejně odpoledne vybuchla a zkazila celý den. Prostě sám od sebe se člověk nezmění nikdy. Asi je mi třeba si to často připomínat vlastním selháním.

 Pověsili jsme nový kalendář, recyklovaný z loňského.

 Jsem zvědavá, co přinese ten další rok. Představa, že se Josef naučí chodit, že začne možná mluvit, že z Františka bude předškolák, že nás asi čekají první letní prázdniny..

Předsevzetí si nepíšu, ale kdybych měla, přála bych si pro sebe víc trpělivosti, pokory a síly ukazovat dětem v pravdě svůj i jejich život, pomáhat jim vidět to dobré co máme a co dobrého můžeme dělat pro ostatní.

A bude mi třicet. Těším se na jaro. A možná nás čeká léto v maringotce, když Bůh dá. A vůbec, je toho tolik, z čeho se můžeme radovat a na co se těšit!

Omlouvám se za patos. Na co se těšíte, nebo co jste si předsevzali vy?