Do země se skrývá zrnko pohřbené,
klíček zdvíhá vzhůru, hledá světlo dne.
Láska když se zdá, že chřadla dlouhý čas,
náhle jako tráva zelená se zas.
Boží zrnko v srdcích dusí bodláčí,
do kamení vsáté vzklíčit nestačí.
Přijde třetí den a tmu vystřídá jas,
láska jako tráva zelená se zas.
Světu láska Boží byla na obtíž.
Před hrob valí kámen- málo jim byl kříž.
Chvíli smutek vládne, když však přijde čas
láska jako tráva zelená se zas.
inspirací k tomuto tvoření na nedělní škole mi byla moje oblíbená velikonoční píseň, kterou jsme před lety zpívali s pěveckým sborem pod vedením Tomáše Najbrta.
Květináč, hlína, osení, tyčky od nanuků, lepidlo, tužky.
Stejně jako zrnka musíme pohřbít pod hlínu, aby vzešel nový život, tak i Ježíšova smrt přináší znovuzrození.
A už vykukují!
Žádné komentáře:
Okomentovat
těší mě!