pátek 19. dubna 2019

velkopáteční...


Do země se skrývá zrnko pohřbené,
 klíček zdvíhá vzhůru, hledá světlo dne.
Láska když se zdá, že chřadla dlouhý čas,
náhle jako tráva zelená se zas.

Boží zrnko v srdcích dusí bodláčí,
do kamení vsáté vzklíčit nestačí.
Přijde třetí den a tmu vystřídá jas,
láska jako tráva zelená se zas.

Světu láska Boží byla na obtíž.
Před hrob valí kámen- málo jim byl kříž.
Chvíli smutek vládne, když však přijde čas
láska jako tráva zelená se zas.




inspirací k tomuto tvoření na nedělní škole mi byla moje oblíbená velikonoční píseň, kterou jsme před lety zpívali s pěveckým sborem pod vedením Tomáše Najbrta.

Květináč, hlína, osení, tyčky od nanuků, lepidlo, tužky.

Stejně jako zrnka musíme pohřbít pod hlínu, aby vzešel nový život, tak i Ježíšova smrt přináší znovuzrození.

A už vykukují!

Žádné komentáře:

Okomentovat

těší mě!