P r v n í

prosincové ráno.

 První kapsička prázdná. Adventní kalendář od domácího hospice Cesta domů jako loni. V kapsičkách jsou skleněnky, balónky, zvonečky, skořápky a svíčky na výrobu lodiček, lipo a čokoládové mince. Se skleněnkami máme veliký vyráběcí projekt, o něm zas jindy.

 Hodně hodně svítíme.

 Ozdoby máme zatím jen z minulého roku. Tohle jsou hvězdičky z broučků.

 Letos máme bábovkový věnec. A růžové svíčky. Mám takové růžové období.

 František má zas zdobící období. Pořád vymýšlí nové a nové ozdobičky, prohledává půdu. Už mu v tom nijak nebráním ani nekoriguji. Jen doufám, že ta izolepa půjde slepit. Poklady. Penízky.

 Klíče a plstěné stromečky.

 A nad tím vším Anděl od Vrajů.

 A linecká kolečka.

 A do toho hodné nejmilejší děťátko Josífek. Malá piraňka je. (Ta chrastící  sítotisková od tety a the three trees)

 Kluci si spolu opravdu užijou. A my s nimi.

 První šípky od maringotky usušené. Teď pomeranče.

 A venku první sněžení, maloučko. Šli jsme se podívat na mraky. Z takové oblohy dnes sněží.

 Co jsme vyšli ven, zazvonil pošťák. A přinesl nádhernou knížku. Co budeme tento advent číst vedle Bible už je jisté.

 Moc se na ni těším. Mnohokrát děkujeme!

Často si večer, když děti usnou, s mužem říkáme, že nám teď u nohou leží celý svět.

Mám velkou radost ze sdílení. A dárek pro Vás už mám téměř hotový, dnes jde pod sken a do kopírky. Tak možná dnes večer, nebo během víkendu vyhlížejte...