inspirovaná tou z kávové pěny...maminka ke koťátkům. Ještě jedno přibylo. Teď ještě došít k o c o u r a.
Ze lnu, co jsme odstřihli ze závěsu z obývacího pokoje. V ruce šitá. Stroj (v rukou někoho, co to s ním umí) by byl přesnější, stehy asi pevnější...ale za každým stehem jsou mý ruce, myšlenky na děti, pálení očí...láska (i rozčilování, když se mi zašmodrchá nit- já jsem totiž dlouhá nitka-líná dívka).
Máš to moc hezký,takový milý.A když to drží ty malé tlapičky...
OdpovědětVymazatNa stroji by to bylo určitě pevnější,ale takhle to má větší kouzlo♥
teď zrovna entluju kapesníčky:)je to milý:)děkuju!
Vymazattý jo!
OdpovědětVymazat:)
VymazatVrzka. Ani nemam nic co presne napisat, len Ta pozdravujem. Macicky kocicky su krasne, mozno este aj ja Jurkovi jednu do VIanoc spravim. Pozdravujeme vas do vasho hobitina. Mozno v roku 2018 sa uvidime niekedy. Krasne Vianoce vam. Miriam
OdpovědětVymazatTak co, dostal Jurka Macicku?:) Přijeďte za námi!!!a hobitín by to byl, ale kluci zlobí s jídlem, to asi hobiti nebudou:)stýská se mi po tvém psaní!doufám, že se vám hezky daří!
Vymazat* Merry Christmas* to you and your sweet familiy!Taija
OdpovědětVymazatThanks Taija! Greetings from moomin mini valley:)
VymazatJak to stíháte? Já se třema jaksi skončím u nápadu. Děkuji za povzbuzení k činům a do nového roku se těším na další překvapení.Vaše věrná čtenářka Eliška
OdpovědětVymazatNejvíc tu není vidět můj milý muž, který mi se vším v domácnosti i s dětmi pomáhá. Ale kočičky jsem šila i za chodu před dětmi, František si pak tajně-netajně chodil do šuplíku pomazlit se s kočičkou. A pak z ní měl pod stromečkem znovu obrovskou radost:) Moc děkuju Eliško za milá slova! Jsou mi velkým povzbuzením k sdílení, někdy se cítím nevýslovně trapně:) Tak přeju ať se činy zadaří! Ale ony i ty nápady jsou pěkný, ony si počkají(mě toho rozšitého rozdělaného i nerozdělaného čeká hroozně moc, třeba látkovou knížku jsem šila Toníkovi k prvním narozeninám, teď budu nadšená, když ji dokončím pro Josefa?:))
VymazatHlavně mě ale vytváření hrozně těší a plní libými pocity, je to takové moje antidepresivum, když se něco malýho povede. A že mám k depresím sklony...
Vymazatknížku o kočičce z kávové pěny máme taky a vždycky se do ní rádi "začteme" a ty Vaše výtvory k tomu jsou prostě boží:) máte šťastné děti:)
OdpovědětVymazat