do ma

 Už druhý týden jsme spíš doma. Toník stříhá a kreslí rybky. Každý den aspoň pět. Suší se na zácloně.

 Už jsme zabydlení.

 Už tu máme zase nepořádek. Třídíme. Hračky jsou ve skříni.

 Tatínek pěstuje. Je to radost pozorovat...

 Zima bude hnedle kratší.

 Na dlážděném dvorku nám vyrostly dva veliký truhlíky. Zatím jsme zasadili Višeň, břízu, červený,černý,bílý a černý rybíz, angrešt a hrušeň. A tulipány a modřence, sněženky a narcisky na jaro. Meduňku, jahody a lichořeřišnici s maceškama. Jsem zvědavá, jak budou tři velký vozejky hlíny obrůstat.

 František ke mě, když jsem se z chřipkového mámení rozhoupala k luxování, přiběhl jásavě:"maminko já už umím malovat kola!" Právě kreslil kolečko na zeď vedle obrázků u jídelního stolu. Nádherný kolo!Ale musíš na papír!...souhlasil a hned si šel pro papír...pak jsem se otočila.

 A zjistila, že těch kol stihl udělat daleko víc!

 Tak máme vymalováno.

Já jsem v útlumu. Ale asi je to dobře. Třeba se někdy vzpamatuju. A začnu konečně vyklízet krabice...Nebo dokončovat rozšité, rozkreslené...zatím jsem moc vděčná jak si už kluci pěkně vyhrajou. A jak si můžeme hrát spolu. Obyčejně a všedně...s kapesníkama, králíčkem a kočičkou. Ono to neuteče...

A s dětma to naopak tak letí!