sobota 31. října 2020

podzim na akantě

  
Neboli na maringotce..to bylo hlavně sbírání ovoce a zeleniny, oříšků, chození na houby, hodně ohníčků a lesa, ale taky hraní si v loužích a blátě a vysazování semenáčků  jehličnáčků do třešňovýho lesíka.
Taky jsme ze zbytků postavili tři palandy, tak kluci klidně můžou růst. Ale Josef spí stejně ještě pořád s náma. 
A ty ranní mlhy!

Moc děkuju za to co jste mi napsali minule! Těší mě to♡
Protože mi umřel notebook, učím se příspěvky psát v mobilu, tak snad se v tom nějak najdu abych mohla odepsat!

Já tak ráda podzim..ale ta změna času,tu bych zakázala. Dobrou noc!

2 komentáře:

  1. Krásné fotky, Josífek je jako maličký Mauglí:-)
    A ty dary, to na podzimu miluju, ty kombinace podzimních chutí, hrušky ořechy, pečená dýně s cuketou...
    A ano, díky, že miluješ mlhy.Já jsem říjnová a když celý den leje, raduju se jako Radovan:-)
    My máme za městem nádherný kousek divočiny, fakt malý Boubín - mě to tam přitahuje celý život a co jsem kdysi dočetla od Anny Bolavé Ke dnu, tak mi tam každý padlý kmen připadá ještě tajemnější.
    A ty barvy!!!!!!!!
    A byli jsme tam se synem úplně sami, neskutečné ticho, jen ptáci.
    Závidím ohýnky, z chatařské kolonie jsem nasávala vůni dýmu a záviděla.
    Těším se na zítra, chci si to abrevné listí užít, nemám ráda, když ty barvy zmizí:-(
    A se změnou času souhlas.
    Magda

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No joo je to Mauglí!
      Příroda je lék♡
      A ohýnky jsou skvělé i v trampských tábořištích v lese!

      Vymazat

těší mě!