Co je u nás nového.

 Poslední dobou tu bylo ticho. Já ulehla týden před Velikonocemi a díky Bohu jako zázrakem vstala předevčírem.

 Jaro mi uteklo, pomalu to vypadá na léto. Pampelišky odkvetly, ještě že mi je kluci alespoň nakreslili.

 Venku mi zryté záhonečky zarostly. Skleník se pomalu dokončuje.

 V kůlně si postavili hnízdo Konipásci. Mají šest vajíček. Každý den tam pečlivě zahřívají. Je krásný to pozorovat.

 Špenát přerostl, tulipány skoro odkvetly. Díky dědovi už máme novou zásobu dřeva na zimu.

 Vstupní dveře jsme odnesli na půdu a veranda nám topí.

 Máme nové slípky! Tři. Jsou úžasné. Dojí všecky zbytky z kuchyně, přátelsky kvokají, trháme jim plevelíčky a dávají tolik vajíček, že máme i na rozdávání.

 A konečně poslední novina. Dá-li Bůh, v listopadu nás bude pět.

 Ultrazvukovou fotku děťátka ještě nemáme, tak přikládám ultrazvuk a celou naší rodinu od Toníka.

Jsem vděčná za každé nadechnutí, že jsme po všech těch útrapách v pořádku, že jsme to ustáli a uleželi a že zase můžeme být všichni spolu!