D e k a

hlásím že deka pro synovce Jeníka úspěšně hotova(předána), my se dnes(také) úspěšně dopravili domů...háčkovalo se náramně, od ledna, to myšlení na nové děťátko(rodiče, sestřičky) za každým uzlíkem je krásné. Nevěděli jsme, co to bude, proto vznikl ten růžový a modrý proužek, s úmyslem obháčkovat deku po porodu hodící se barvou... Hotovo! A upřímně už se moc těším na podzimní potřeby háčkovaných huček...
Pár fotek z prázdninového místa. Omluvte ty všudypřítomné nohy!

P.s.:TENTO ČLÁNEK PŘEPISUJI již po páté a pořád nedává hlavu ani patu. Vymlouvám se na horko! Pardon promiňte! To !to hrozné horko! a rozpálená ulice !pod námi...