čtvrtek 12. června 2014

Střihoruký Edward a ti další...










Přijde mi to docela legrační, když nemám žádné pořádné fotky(fotit se nesmělo) a vůbec, byl to idol mých 13 let, ale možná i proto jsem vzala svou nejmladší sestru na Tima Burtona do galerie u Kamenného zvonu. Ve všední den tam bylo neskutečně hodně lidí, ale kromě jednoho pána kolem 60ti samí mladší třiceti let. Také mě velmi překvapilo(ale to je asi tím, že jsem na téměř žádné zahraniční výstavě nebyla), jak výstavě uzpůsobili interiér- v gotickém prostoru všude černo-bílé pruhované obložení, obchod se suvenýry...potěšila mě sbírka kreseb na koktejlových ubrouscích, neznámý film Perníková chaloupka a taky kresby z jeho studentských let (soutěž o zhotovení cedule o odpadech na škole, knížce, kterou posílal nakladatelství s prosbou o vydání, kresbám King-Konga a dalších).
Nejvíc mě nadchla práce workshopu dětí- stavění Karlíkovy továrny na čokoládu z kostek cukru. A mechanický automat na Wonkovu čokoládku(vhoďte desetikorunu).
Nějaké děvčátko si kreslilo podle předlohy mrtvé pejsky na papír a mě hřálo u srdce, taky jsem milovala ty mrtvolné kruhy pod očima a vyzáblá kolena v roztrhaných pruhatých legínách....ale teď bych se styděla sednout si na zem před exponáty a kreslit, i když mi zástupy návštěvníků koukají přes rameno. Možná s klukama tolik ne:)

No dobře. Reporty z výstavy mi fakt nejdou. Ale nějak se začít...může:)
(Karkulka do pokojíčku a večer si pustíme Edwarda, nebo Ospalou díru. Má první výstava od porodu...ostuda,ale příští týden snad ještě Reynek...)

2 komentáře:

  1. Nejpohádka mých dětí je od útlého věku Koralína. Dětem z ostatních spřátelených rodin už jsme jejím opětovným pouštěním způsobili nemalá traumata. Děti z jedné z nich dokonce nesnesou hračky s knoflíky místo očí. Taky se chystáme :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Koralínu máme taky moc rádi!ikdyž vlastně mladému pánovi jsme jí ještě nepředstavili!určitě bude nadšen z kocoura(miluje zahradu) a z motorky:)a já mám zas vždycky chuť na čedar a ovocné koktejly! No a vaší Adamsově slečinky si všímám dlouho:)

      Vymazat

těší mě!