dřevo a kytky (den Země)

 oslavovali jsme včera...nečekané volno jsme využili navštívit maringotkové pampelišky,macešky a sedmikrásky...a pak do starého/nového...tohle je to o čem jsem tak básnila a básním pořád. Dřevo od dědečka!

 na svačinku...

 na zimu...

 František natrhal tulipány.

 Tohle je naše okno do ložnice. Tak to voní! Z nedalekého lesa.

 Toník taky trhal.

 Pečlivě vyskládáno. Vpravo vybourané veřeje, uprostřed rekvizita z filmu Duna! Turbína nějaké vesmírné lodi. Musím se na ten film znovu podívat. Od předchozího majitele..

 Z pampelišek dnes budeme dělat sirup.

 Ze zahrady jsme si přivezli taky květiny.

 A na kapari se taky chystám, pampeliškové.

 A tuhle poslední květinu nesl František bráchovi...v kapsičce.

František nějak roste před očima. Už se začal ptát "A pjoč?" není to nějak brzo?

Příště o stavbě. Já s klukama zůstávám v Praze, tatínek jede štukovat. Už mu to jde! Radost...

H a v ě t n í k

 Další z naší malé knihovničky...

To, že miluju knihy Jiřího Dvořáka vím už dávno. A že Toník miluje havěť vím taky dávno. Knížku jsem dostala od maminky docela dávno. Ale teď jsme teprve objevili návod na hmyzí hotel v obalu!

Myslím, že nás bude bavit dlouho. A jsou tam hrozně zajímavé věci. Snad i ty rybilky, kterých se štítím víc než pavouků, vezmu na milost. Když jsou tak podobný trilobitům! Krásně tu havěť Bůh stvořil.

A krásně o ní ten Dvořák píše!

Ilustrace Daniela Olejníková. Vybaví se mi spreje proti škůdcům:) Moc hezký a svěží! Neon mě baví.

(ohleduplné) bydlení

Asi před rokem jsem se zařekla, že už si nekoupím žádný časopis o bydlení.  Jde mi to dobře! ALE TUHLE knížku...to je přesně něco pro mě. Chtěla jsem psát o našich pracích na domě, jen se mi někam ztratil foťák, tak fotky někdy příště. Soustavné smysluplné psaní mi nějak nejde. Ale stejně bych si chtěla něco zaznamenat. Učíme se být si sami sobě panem Lorenc. Učíme se všechno.

 Většinou první půl až hodinu nadáváme a propadáme zoufalství. Pak se to zlomí a začne to jít. Sádrovali jsme, vymlacovali dlaždičky v kuchyni, stěrkovali, zazdívali, bourali, nahazovali omítku a přemalovávali-bílili.

 Hnědý strop v kuchyni na bílo. Svítivě červená futra na bílo. Oranžovo žluté cákancové stěny na bílo. Zatím jedeme v bílé. 

Těžkou klimatizaci z vrchního pokojíku přivrtat na dům. Jeden dědeček nám dělá okna. A druhý!!! To musím vyfotit. Babička vymýšlí výlety pro kluky. Krásné i náročné soboty. 

Zapomněla jsem na boty, ovázala jsem si je páskou. Z lokte si loupu bílou barvu...

Vymýšlíme, co nového/starého budeme do nového bydlení potřebovat. Rádi bychom co nejvíc využili to použitelné z domova. I když prostory tam jsou dost jiné. A nebo propátrat bazary a starožitnictví. Tolik se těším na kamna a dřevo...

 Našla jsem další pohled od cesty domů. Myslím, že by se mohl hodit ke kajutovému okénku v podkroví.

 Nechceme měnit kachličky v koupelně. \některé jsou bílé, další tmavě modré. Na ty druhé jsem vybrala nálepku. Zase bílou.

 Snažím se zachránit naše ubožáky květiny. Přesun k oknu, trochu nové zeminy a zalít.

 Vypadá to, že největší se vzpamatovává. Nevím, jak je možné, že dvouletý chlapeček zvládne uřezat větve plastovou pilkou na hraní.

 Ale obrůstají!

 A jeden rest na okně. Zapomněla jsem vyset rajčata. Asi je pozdě. Ale stejně to zkusíme.

 Recyklované květináčky, které se pak můžou zasadit rovnou do hlíny. Pokud to nedají rajčata, zkusíme cukety nebo dýně. Často myslím na naše záhony. Roste to? Už je tam džungle pampelišek? Stihneme tam někdy, než bude pozdě a na úrodě si pochutnají slimáci a sucho?

 A ještě poslední udržitelná miniradost, sekáčová košile. S vlaštovkami.

 Mami ještě mě vyfoť pro tátu.(Šel do divadla a košile má moc rád. Na neděli. A co žerou vlaštovky? Mouchy? Ale to jsou chudáčci, nesmí je papat, mouchy jsou užitečné na celém světě! Žerou bobany! A ještě něco žerou vlaštovky? Komáry? Tak to je fakt miluju!)

Hezký pondělí přejeme:)