H a d r á n e k (Kvítek)

Staré látky(a ano, recyklace, to jo), rolnička v srdci, dvoubarevná ouška, kvítka a natisknutý obličejík, šito v ruce růžovou nitkou.

(je jich vícero různých, asi je budu filtrovat do květinové čajovny u mánesa:)pěkné rukodělné pracování, čištění hlavy. děkuju moc za vycpání!(na to nemám nervy))

K a š t á n k ů v D o m e č e k

Před rokem jsme dostali od babičky(nebo je to déle?) krásné leporelo. A když už padají kaštánky, konečně jsme mohli úplně vyzkoušet! Najděte si dva, vezměte sirky(no, nebo špejle) a šikovného tatínka s nožíkem(no, nebo nůžkami na nehty). Však to znáte! A když jsme byli v lese na houbách, nasbírali jsme místo nich mech na les domácí pro postupné vystavování podzimních výtvorečků.

 Udělejte si taky mechovou zahrádku!(knížka tu)
(ehm....a moc ráda bych takovouto knížku bývala byla ilustrovala. Kde liška by byla docela liška a nora nora a .... No jo, to jsou ty sny!)

M a l é K r e s l e n í (2)

Našla jsem ho!(po té, co jsem týden kreslila do nového) Tak pěkně popořádku, z nalezeného...

Pan Opičák ještě nedostal jméno. A domečky jsem ještě nedokreslila...

P o d z i m e A h ó j !

 Píšu Ti(,si, vám) z domova, i když bych raději byla jako včera, v lese na mechu a ostružinách. Mám tě nejradši! Za oknem sušíme bylinky na čaje. A taky tu máme vřes, můj nejmilejší.

 Nejraději bych ho měla všude.

 Venku se honí mraky. Nebo třeba fouká.

 Pečeme z dýně a máku a řepy a ostružin. Nemletý mák krásně křupe v zubech!

 A řepa barví růžově( aby nebylo tak pošmourno).

 Škoda, že když se koláč dopeče, už není tak krásně růžový!

 Pomalu se ke slovu dostanou kamna(a ano, elektrické topení, kterým nám vyměnily vafky). Všude je potřeba víc přikrývek a dek a koberců a závěsů.

 Dřevo naštípané zahřeje třikrát!

 Takhle spíme u kamen. Ale ne, ještě netopíme.

 Moc bych ráda na tento film. Byl jste někdo?(ve světozoru si můžete "vyzvednout" plakáty a nalepit domů)

 A nebo je supr jít do knihkupectví Kalich a koupit si za hubičku(do 30 kč) nějakou krásnou grafiku. Anebo do Litomyšle do sklepa na Zoubka a svařené víno, tam jsme si odnesli plakát podepsaný za 25:)

 Dokonce mě těší, že je dřív tma, protože ráda svítím lampičkami.

 Malej teď má místo postýlky kočárek. Uhoupávám a háčkuju...

 Moje dva nejoblíbenější od Roe, synek myslí na to, že by jezdil na kole, ale má kašel, tak sedí doma s čajem...A maminku bolí packa, tak nemůže do lodiček.

 Jako rudé střípky, zamrkaly šípky. Zvou veverku v krutou zimu, do keříčku na hostinu.

 Lenošení.

 Nové nejen zimní leporelo. Nepředstavitelně krásné říkanky Boříka Sklenáře a snové ilustrace- grafiky Bohuslava Reynka. Zakoupeno na výstavě.

 Taky jsme přeskočily(povětšinou) z pohádek vizuálních(nebo jak to říct?) na pohádky vyprávěné. Pomalu se proposloucháváme všemi dětskými gramodeskami.

 Toník si vždycky stoupne na židli a fascinovaně sleduje, jak se deska pod jehlou otáčí.

Musíme už zase někde vyštrachat ponožky a capáčky. Začíná být dost zima od nohou. A už si zas poslouchám vánočního Stinga.