ven KU k

Doma nemocní prohlížíme fotky z venku. To jsme recyklovali dřevo po vsazování oken do maringotky a po bourání ohrady pro nový plot(naše pracně vsazované cibulky opakovaně s rozkoší vyhraboval nějaký pes, o dárcích od něj nemluvě...)...tak vznikl náš první zvýšený záhon (to aby plevel dosáhl stejné úrovně jako saláty). Pěstování to je ryze zkušební, omylné a dobrodružné. Co chce vyrůst, vyroste, my se dvakrát do měsíce jezdíme kochat. Některé cibulky jsme schovali do trávy a už těší! Meruňka Františka má nasazeno na květy...

 

A všichni tři zahradníčci nadšeně kypří a zalévají... Vysmrkat, napít, odkašlat,spát.

K o n c e r t

Včera jsme se zúčastnili překrásného koncertu zlínské skupiny MarnaToSnaha. Kruh našeho kulturního osmělování se pomalu uzavírá, ještě by to chtělo nějakou výstavu!...Ty Makedonské rytmy, ale vlastně i ty Keltské a Středověké...mi (a nejen mě) učarovaly. K poslechnutí tu a nebo tady.
Dnes jsem otřela černý parapet. Soustředit se často neumím. Když uklízíme, trochu si tím pročišťujeme i hlavy. Každý den znovu a dokola...

Přeji všem ztišené i radostné Velikonoce...

P.S.: Klubíčka pomalu dostávají nové tvary. A je to taková uklidňující činnost...Jen poslouchat myšlenky nebo audioknihy. S dětmi trochu marná to snaha. Teď alespoň společně tancujeme a bubnujeme na MarnouToSnahu:)

P.P.S.:Koho by zajímaly moje ilustrace k Biblickým příběhům, zvu na návštěvu nového blogu ve výstavbě: www.bibleprodeti.blogspot.cz
Dnes jsme si s dětmi z nedělní škol(k)y povídali o Zacheovi a tiskli razítka. Děti to myslím bavilo, mě nejinak.
Samozřejmě u Tonína pod moruší plave ryba objovská. Vlasy mají Ježíš i Zacheus parádní:)

p r A H A

Vypravili jsme se do Bílé Labutě pro klubíčka. Nevěřila jsem vlastním očím! Nikdy jsem v tom hrůzyplném retro bludišti nebyla.
Ale teď když máme To je Praha, objevíme další neviděné! Má nejmilejší Olga Černá. Nápadité a hravé ilustrace Michaely Kukovičové. A jednou si třeba zavzpomínáme, jó tam jsme chodili krmit labutě a zajdeme na zmrzlinu a do kina (to až budeme na té vesnici jako starouškové s dospělýma dětma...).

 A ještě ta klubíčka! Ať žije králík!

do K i n a!

 Pomalu začínáme objevovat krásu kulturních domů:) Včera jsme (díky Tuutiki) vyrazili na krásný příběh o poslední Selkie. Irský film T. Moora dostal nominaci na Oskara a chladné ornamentální moře s velrybou nám učarovalo stejně jako nečernobílý příběh o lásce rodičovské a sourozenecké(na obojí si vlastně musíte počkat na konec).
Vřele doporučujeme i všem nerybářům! Můžete dokonce na verzi s titulkami! Myslím ale, že i dabing byl tvořen citlivě, rádi si teď pouštíme klip píseň moře tu.

 Díky pohádce Toník po dlouhé době namaloval něco jiného než rybu: tuleně z pohádky.
Ve světozoru jsme si vedle programu vzali ještě pozvánku na filmový festival Malé Oči.

Naší skoro nejoblíbenější pohádku Na půdě aneb kdo má dneska narozeniny? uvede sám režisér Jiří Barta! Moc bych chtěla vidět ještě Chlapectví. A taky navštívit nějakou dílnu Aerofilms. Účastnila jsem se jich ještě jako těhotná v rámci PedFUK, bylo to perfektní...

k r e s L e ní

 Někdy je nám lenivě. Jen jsme doma a kreslíme si.

 Jsem potopípač.

 K ocásku dokresli rybičku.

 Tátovy housky (poctivě uždibujeme kousky).

Velikonoce brzy.

H á č e K a K o č i č K a

 pampelišková hučka z darovaného klubíčka

 kočička z kávové pěny

 vzpomínka na Lisabon a bleší trh

 polštářek ze zbytků